Vše je jinak! O Horymírovi a jeho věrném koni Šemíkovi

Dnes si připomeneme příběh bavorského šlechtice, kterého zná skoro každý Čech, i když o tom možná ani netuší. Uběhlo 640 let od úmrtí bavorského (falckého) rytíře Eppeleina von Gailingen, který žil v době Karla IV. Jejich životní příběhy se krátce protly. Bude to trochu delší s překvapením na konec.

Ale od začátku – Eppelein (správně Apollonius von Gailingen) byl drobný rytíř, jenž byl leníkem hrabat z Hohenlohe. Spravoval jen drobný majetek, který ho pořádně neuživil a ani mu nedal tolik prostředků, aby si mohl opatřit výzbroj a výstroj a nechat se najímat jako námezdný voják (samozřejmě v pozici odpovídající jeho stavu). Postupem doby se jeho hospodaření ještě zhoršovalo, zatímco jeho sousedé, obyvatelé Norimberku čím dál tím více bohatli. Eppelein začal v 60. letech 14. stol. s přepadáváním vozů norimberských kupců. Norimberští ho stíhali, ale dlouho se jim nedařilo. Pomohlo až to, když se hrabata Hohenlohe dostala do sporu s norimberskými purkrabími, který prohrála. Poté Karel IV. vyslyšel prosby norimberských a dovolil zabrat Eppeleinovy statky.

On sám unikl, ale zanedlouho byl také dopaden a doveden do Norimberka, kde byl odsouzen k smrti. Dle historických pramenů unikl a znovu přepadal kupce (je zřejmé, že k tomu musel mít podporu od mocnějších osob, které mu poskytovaly zázemí). Po několika letech se ale hrabata Hohenlohe smířila se svými nepřáteli a v rámci usmíření obětovala některé „pěšáky“ své hry, mj. i Eppeleina. Byl i se společníky znovu dopaden a bolestivě popraven.

Vraťme se k jeho úspěšnému úniku z Norimberka. Prameny o něm žádné podrobnosti nevypráví, ale podle pověsti, která se začala šířit o cca sto let později, unikl tak, že jako své poslední přání vyslovil žádost, aby se směl naposledy projet na svém koni na rynku. To mu povolili a on pobídl koně a přeskočil s ním hradby. Kolem roku 1500 se začala šířit píseň, ve které bylo zmíněno i jméno tohoto koně – byl to Schemig. Připadá vám to povědomé? Ano, zhruba v této době začal kněz  Václav Hájek psát svoji kroniku, ve které se poprvé objevil příběh o Horymírovi a Šemíkovi. Zkrátka do své kroniky zpracoval populární novinku. Jméno Schemig není bez historie, protože tak se jmenoval slavný kůň starogermánských ság, který se objevuje i ve skandinávské Eddě a ve středověkém eposu Rosengarten. Jeho jméno bylo zkrátka synonymem skvělého koně, takže tak v pověsti pojmenovali i Eppeleinova koně.

Václav Háje tak zachytil populární příběh, který se šířil z Bavorska a předělal ho na tuzemské poměry.