Tajný spis o atentátu na Kennedyho

Na veřejnost se dostal tajný spis obsahující téměř 1500 dokumentů, které se týkají atentátu na bývalého amerického prezidenta Johna F. Kennedyho. Tamní národní archiv je zveřejnil na příkaz současné hlavy Spojených států Joea Bidena. V materiálech se objevuje například jméno tehdejšího kubánského prezidenta Fidela Castra nebo zmínka o Sovětském svazu. Informovala o tom stanice CBS News.

Prezident John F. Kennedy byl zastřelen 22. listopadu 1963, když projížděl ulicemi Dallasu v otevřeném voze. Atentát spáchal bývalý příslušník Námořní pěchoty Spojených států Lee Harvey Oswald. Okamžitě po události se však objevily konspirační teorie, které dodnes rezonují nejen americkou společností. V tajném spise se však objevuje hned několik zajímavostí.

Záhadné telefonáty od řidiče Sovětského velvyslanectví

Mnoho zpráv tehdy informovalo o anonymních hovorech na pobočku CIA v australském hlavním městě Canberra, které se měly uskutečnit 15. října 1962 a 24. listopadu 1963. Volající měl tvrdit, že je řidičem Sovětského velvyslanectví a při prvním z hororů údajně oznámil, že země za železnou oponou zaplatily 100 tisíc dolarů za atentát na prezidenta Kennedyho. Oba telefonáty jsou několikrát zmiňovány i ve zveřejněných dokumentech.

Lee Harvey Oswald v hledáčku Spojených států už před atentátem

Jak jsme již zmínili, atentátník byl příslušníkem Národní pěchoty Spojených státu. Jako zarytý komunista odešel devět dní po propuštění z armády do Sovětského svazu, odkud se po pár letech vrátil zpět do USA. Poprvé se do hledáčku amerických tajných služeb dostal kvůli návštěvám ambasád, které Oswald absolvoval. Konkrétně šlo o návštěvy Sovětské a kubánské ambasády v Mexico City. Co bylo jejich důvodem, se nikdy pořádně nevysvětlilo. Některé poznámky pak uvádějí, že Oswald v září 1963 komunikoval na Sovětské ambasádě s důstojníkem KGB.

Kubánské velvyslanectví pak navštívil údajně také proto, aby získal cestovní vízum, díky kterému by mohl vycestovat na Kubu a tam počkat na víza do Sovětského svazu. Více než měsíc před atentátem, 3. října 1963, se vrátil zpátky do Spojených států pomocí přechodu na hranici s Texasem.

Po vraždě prezidenta Kennedyho zadržely mexické úřady mexickou zaměstnankyni kubánského velvyslanectví, se kterou Oswald komunikoval. Ta měla říct, že „Oswald tvrdil, že je komunista a obdivovatel Castra“.

Plán CIA zavraždit Fidela Castra pomocí kubánského podsvětí

První plán zavraždit kubánského vůdce Fidela Castra měl využít hazardní syndikáty na Kubě. První fáze byla naplánována od srpna 1960 do konce dubna 1961. Podle zveřejněných dokumentů však byla odvolána po invazi v zátoce Sviní.

Druhá fáze byla v podstatě oživením té první, trvala od dubna 1962 do února 1963. Šéfové operace se vyhýbali použití slova „atentát“, ale ve zprávě se uvádí, že „cílem byl jednoznačně atentát na Castra“. Plán se podle dokumentu změnil ze „řádění gangů, při kterém byl kubánský vůdce zastřelen“ na smrtící pilulku. Ta se však nerozpustila a na základě testů se navíc zjistilo, že nebyla vůbec smrtelná.

Atentát podle slov Castra

V novinovém článku agentury AP z 9. září 1963 se objevilo, že měl Fidel Castro říct: „Vedoucí představitelé USA by byli v nebezpečí, pokud by se zapojili do jakéhokoli pokusu zbavit se kubánského vedení.“ Podobně výhružné citáty byly publikovány i v jiných médiích. Existovala proto teorie, že tato slova utkvěla Oswaldovi v paměti předtím, něž zabil prezidenta. Spojené státy však nenašly žádný důkaz, že by to byla pravda a že by atentátník jednal na základě tohoto tvrzení.

Spojené státy hledají další informace

Výbor Sněmovny reprezentantů pro atentáty (HSCA) požádal o další informace o zhruba třiačtyřiceti lidech, kteří jsou pravděpodobně spojeni s atentátem na Kennedyho. Na vrcholu seznamu je střelec Lee Harvey Oswald, hned za ním následuje jeho manželka Marina Nikolaevna Prussakova Oswaldová.

Podle amerických médií zveřejněné dokumenty neodhalily nic nového ani převratného, mnoho stran už totiž bylo dříve zveřejněno. V archivech tak stále zůstávají tisíce dokumentů, které byly ukázány veřejnosti jen částečně nebo vůbec. S jejich zveřejněním se bude muset počkat nejméně do prosince příštího roku.