Ruská ruleta
Co se většině lidí vybaví, když se řekne Rusko? Putin, medvědi, zima, vodka, matrjošky. A taky ruská ruleta, nechvalně proslulá hra, v níž ten, kdo prohraje, zaplatí cenu nejvyšší – svým životem. Jaký je původ takové zvrácené kratochvíle, která se využívá i k svéráznému odchodu ze světa?
Počátky hazardní zábavy, ke které není potřeba nic jiného než jen nabitá zbraň a dostatečně odvážní hráči, se datují do 70. let 19. století. Přesněji do období válečného konfliktu mezi ruskou a osmanskou říší. Do ruské armády se tehdy dostaly nové pistole systému Smith & Wesson, což byly revolvery s otáčivým válcem o šesti komorách. Znudění důstojníci už měli plné zuby banálních karetních her a výletů do nevěstinců. Nastal čas na novou formu volnočasové aktivity. Když se v jednom těle spojí mladá krev, přebytek hormonů a nevyužitý adrenalin – to je pak nebezpečná kombinace. A tak nějaká vynalézavá hlava (není možné přesně identifikovat, čí ztřeštěná mysl s tímto nápadem přišla) vymyslela, že by se do bubínku revolveru mohl dát jediný náboj z šesti. Zásobník se roztočil, setrvačností, anebo zásahem rukou se zastavil, hlaveň zbraně se přiložila ke spánku a pak už se jen čekalo, jak velké štěstí hráč má a zda jeho mozek zůstane na svém místě nebo se doslova rozprskne po okolních stěnách.
Proč se ruletě říká ďáblova hra a lze nad ní vyhrát?
Zvěsti o zbytečném hazardu vojáků s vlastními životy se donesli k císařovi, a dalo se čekat, že jej to nenechá chladným: copak je normální, aby se zdraví, perspektivní vojáci jen tak z přebytku volného času stříleli do hlavy? Vydal tedy zákaz takovéto nerozumné aktivity provozovat, a to pod hrozbou odebrání hodnosti. Asi to nebyla dostatečně velká výstraha, protože se smrtící zábava provozovala dále. Na přelomu 19. a 20. století se pak objevil nový typ revolveru Léona Naganta, který učinil celou hru ještě napínavější: tato zbraň měla v nábojovém bubínku komor už sedm.
Navíc se hra původně praktikovaná vojáky rozšířila do společnosti. Nejprve se stala zpestřením vězeňských bachařů, kteří nutili vězně hrát ruletu mezi sebou a vsázeli se, který z vězňů to nakonec „odnese“. A brzy poté po nepředvídatelných revolverech sáhla skupina jedinců, která k podobným zážitkům byla nejnáchylnější: umělci. Pro ně byla taková forma smrti esteticky lákavou, odpovídající jejich životním postojům.
Ruskou společnost obecně přitahovala ona možnost fatalistické hry s osudem. Zainteresovaní si pohrávali v hlavě s možností, že pokud kulka vystřelí, nemá život skutečně smysl, a pakliže zůstane v bezpečné komoře, je to znamení shůry, že je osud milostivý. To, že si to na vlastní kůži zažili, přiznali například literáti Graham Greene nebo Vladimir Majakovskij. Smrtícímu pokušení neodolal ani americký fyzik a vynálezce William Shockley.
Nová adrenalinová zábava pro tvrďáky: ruská ruleta s 10 000 voltovým paralyzérem
Pravděpodobnost fatálního výsledku hry se liší od stylu, jakým se hraje. Buď je ve válci jeden náboj a ostatní komory jsou prázdné, anebo je tu pak varianta mnohonásobně extrémnější, kdy jsou všechny komory plné a jedna zůstává prázdná. Ruskou ruletu lze i obelhat nebo ji provozovat jako v podstatě bezpečný trik – tedy alespoň se to tvrdilo. Polemizovalo se s možností, že když se bubínek řádně promaže, jediný náboj tu nejnižší komoru zatíží, a tím zůstane nejdůležitější komora směřující do hlavně prázdná. Při pokusech ale vyšlo najevo, že se válcovitý zásobník neprotáčí vůbec snadno i při sebelepším promazání, a navíc váha náboje není tak velká, aby dokázala bubínek žádaným způsobem polohovat.
A na závěr perlička: vůbec první zmínka o slovním spojení „ruská ruleta“ se datuje teprve do roku 1937, kdy v americkém (nikoli ruském!) časopise Collier’s Weekly vyšel článek s názvem „Russian Roulette“. Zmiňovala se v ní tehdy historka důstojníků, kteří za těžkých časů podléhali splínu, sedávali se zamyšleným výrazem s revolverem v ruce, točili jeho zásobníkem a pohrávali si s množstvím nábojů uvnitř. Stvořili tím tak zábavu, která se stala tak legendární, až je z toho i přirovnání: ruskou ruletou se označuje situace nebo věc, se kterou se pojí zcela nejednoznačný a potenciálně velmi nepříjemný výsledek.
