Počátky hororového filmu – Nejstarší díla a jejich vliv
Prvním hororovým filmem v historii kinematografie je francouzský krátkometrážní snímek „Dům ďábla“ (v originále „Le Manoir du Diable“) z roku 1896. Tento film režíroval Georges Méliès, který je často považován za průkopníka speciálních efektů a fantastických příběhů ve filmu.
„Dům ďábla“ má délku přibližně tři minuty a vypráví jednoduchý příběh odehrávající se v temném hradě, kde se objevují nadpřirozené bytosti, jako jsou duchové, netopýři a samotný ďábel. Film se vyznačuje svým hravým stylem a obsahuje mnoho prvků, které později definovaly hororový žánr – tajemno, nadpřirozené postavy a znepokojivou atmosféru.
Georges Méliès využil ve filmu řadu triků, jako například zmizení postav, náhlé přeměny a další iluze, které byly pro tehdejší publikum fascinující a zároveň děsivé. I když byl „Dům ďábla“ původně spíše zamýšlen jako komedie, později se stal základem pro rozvoj hororových prvků ve filmu. Méliès svým dílem inspiroval mnoho dalších tvůrců a otevřel cestu k hororům, jaké známe dnes.
„Dům ďábla“ není pouze prvním hororovým filmem, ale také ukazuje rané fáze vývoje filmové tvorby, kdy se experimentovalo s narativními strukturami a speciálními efekty. Díky tomuto filmu můžeme nahlédnout do samotných počátků žánru, který dodnes fascinuje diváky po celém světě.

20 nejstarších hororových filmů na světě
- Dům ďábla (Le Manoir du Diable, 1896) – Georges Méliès vytvořil tříminutový snímek, ve kterém se objevují duchové, netopýři a ďábel, což položilo základy hororového žánru.
- Frankenstein (1910) – První filmová adaptace slavného románu Mary Shelleyové, vytvořená společností Edison Studios. Film představuje ikonický příběh o stvoření umělého života.
- Cabinet of Dr. Caligari (Das Cabinet des Dr. Caligari, 1920) – Německý expresionistický horor režiséra Roberta Wiene, který je považován za klíčové dílo hororové kinematografie díky svému stylizovanému výtvarnému zpracování a psychologickému ději.
- Nosferatu (1922) – Režie F. W. Murnau. Tento německý němý film je volnou adaptací Draculy Brama Stokera a je dodnes považován za jeden z nejděsivějších hororů své doby.
- Häxan (1922) – Švédsko-dánský dokumentární horor Benjamina Christensena, který zkoumá historii čarodějnictví prostřednictvím hraných scén a dokumentárního přístupu.
- The Phantom of the Opera (1925) – Americký hororový film režiséra Ruperta Juliana s Lonem Chaneym v hlavní roli, který díky své maskérské práci vytvořil ikonickou postavu Fantoma.
- The Cat and the Canary (1927) – Hororová komedie režiséra Paula Lenie, která přináší příběh dědického sporu v tajemném sídle plném pastí a záhad.
- The Man Who Laughs (1928) – Film Paula Lenie, který, ačkoli není čistě horor, má výraznou gotickou atmosféru a inspiroval postavu Jokera v komiksech Batman.
- Dracula (1931) – Režie Tod Browning. První oficiální adaptace Draculy Brama Stokera s Belou Lugosim v hlavní roli, která definovala podobu vampýra na několik desetiletí.
- Frankenstein (1931) – Režie James Whale. Tato verze Frankensteina se stala jednou z nejznámějších adaptací a Boris Karloff vytvořil ikonickou podobu Frankensteinova monstra.
- The Mummy (1932) – Režie Karl Freund. Boris Karloff zde ztvárnil mumii Imhotepa, který se vrací k životu a hledá svou ztracenou lásku.
- Freaks (1932) – Režie Tod Browning. Kontroverzní film, který zobrazuje život cirkusových „zrůd“ a jejich pomstu, když jsou zrazeni. Film byl zakázán v několika zemích kvůli svému šokujícímu obsahu.
- White Zombie (1932) – Režie Victor Halperin. První film o zombie, ve kterém hraje Bela Lugosi, vypráví příběh ženy proměněné v zombie za účelem ovládání.
- The Old Dark House (1932) – Režie James Whale. Skupina cestovatelů se ocitne v izolovaném domě obývaném podivnou rodinou, což vytváří napětí a děsivou atmosféru.
- Vampyr (1932) – Režie Carl Theodor Dreyer. Film, který kombinuje prvky hororu a surrealismu, sleduje mladíka, který je zatažen do světa vampýrů a nadpřirozených jevů.
- The Invisible Man (1933) – Režie James Whale. Film o vědci, který objeví způsob, jak se stát neviditelným, a postupně zešílí. Claude Rains zde vytvořil nezapomenutelnou postavu.
- Bride of Frankenstein (1935) – Pokračování filmu Frankenstein, opět v režii Jamese Whalea. Příběh se zaměřuje na pokusy stvořit nevěstu pro Frankensteinovo monstrum.
- The Werewolf of London (1935) – První film o vlkodlakovi od společnosti Universal, který předznamenal pozdější popularitu vlkodlačí tematiky.
- Dracula’s Daughter (1936) – Pokračování filmu Dracula, ve kterém dcera hraběte Draculy bojuje se svou touhou po krvi a pokouší se vést normální život.
- Son of Frankenstein (1939) – Třetí část Frankensteinovy série, kde se syn původního doktora Frankensteina pokouší pokračovat v otcově práci, což vede k dalším tragickým událostem.
Tyto filmy představují rané fáze vývoje hororového žánru a ukazují různé přístupy k tvorbě děsivých příběhů, které dodnes ovlivňují moderní hororovou kinematografii.