Oskar Dirlewanger sadistická bestie, které se samotní nacisté báli!
Když se řekne “Nacista”, co si jako první představíte? Spousta lidí si představí krutost, nelidskost a sadismus. Nacisté umučili a chladnokrevně zabili stovky tisíc Židů ve jménu Hitlera a jeho rasy.
Existují ale Nacisté, kteří mezi ostatními Nacisty tak trochu vynikali a to svou láskou k sadismu.Určitě vám nemusíme představovat jména jako Josef Mengele, Joseph Goebbels a Adolf Eichmann. Svým sadismem a svou nelidskostí se zapsali do historie největších a nejodpornějších masových vrahů. Existuje však jeden Nacista, o kterém se sice nemluví tolik, ale svým sadismem předčil naprosto všechny.
Jmenoval se Oskar Dirlewanger. Když byl ještě mladý, vstoupil do pruské armády a následně stoupal po pomyslném žebříčku hodností co nejvýše. Následně se stal poručíkem a po boku německé armády se zúčastnil vpádu na belgické území. Když se Německo vzdalo, byl zajat rumunskou vládou. Proti uvěznění se ale společně s dalšími 600 vězni vzepřel a tak utekl zpět do Německa.
Během toho, co byla jeho jednotka v Rusku, spaloval ženy a děti zaživa. Jejich ostatky potom házel hladovějícím psům. Také se objevila informace, že rozřezával židovské ženy a jejich orgány následně vařil s koňských masem za účelem výroby mýdla. To se ovšem nikdy nepotvrdilo. Vrchol jeho běsnění ale nastal během varšavského povstání. Se svojí jednotkou mučil lidi a znásilňoval ženy. Během svého běsnění zabil více než 40 tisíc lidí. Členy své jednotky donutil k mlčenlivosti.
I přes veškeré zlo, které Dirlewanger konal, byl nakonec za své služby oceněný. Brzy se však začaly provalovat pověsti o jeho nelidskosti a Dirlewanger se musel začít skrývat. Zatčený byl 1. června 1945. Byl přepraven do zajateckého tábora ve Francii, kde o pár dní později zemřel údajně přirozenou smrtí. Tomu však málokdo věří a jelikož by mu snad každý přál bolestivou a dlouhou smrt, je velmi pravděpodobné, že ho francouzští vojáci umlátili, jak nejvíce mohli, tedy aspoň se to říká. Také se ale objevovaly teorie, že Dirlewanger stále žije. V roce 1960 však vláda nařídila exhumaci, aby dokázala, že tato bestie v lidské kůži je skutečně po smrti.