Molotovův koktejl – Podivná historie této ikonické zbraně

Lidé po sobě házejí věci odjakživa, dokud existují války. Pokud vybuchnou nebo začnou hořet, je to z vojenského hlediska tím lepší.

V sedmém století házeli Byzantinci na své nepřátele nádoby s „řeckým ohněm“, záhadným odvarem, který se pravděpodobně vyráběl ze směsi benzínu a hašeného vápna, aby zapálili lodě nebo opevnění. V devátém století vynalezli Číňané primitivní granát, který používal střelný prach.

Důmyslnější zápalná zařízení byla k dispozici v novověku, až na konci devatenáctého a počátku dvacátého století vstoupily na scénu hliněné a moderní granáty.

Někdy však nebyly k dispozici a armády a protipovstalci museli pracovat s prostředky, které měli po ruce. A přesně to začali dělat Finové během zimní války v letech 1939 až 1940, když pojmenovali Molotovův koktejl.

Jak funguje Molotovův koktejl?
Molotovův koktejl není složité zařízení. Jedná se o láhev naplněnou hořlavou kapalinou, například benzínem, alkoholem nebo napalmem. Nejlepší je láhev z tenkého skla, která se při kontaktu snadno roztříští.

Do hrdla láhve se nacpe nějaká látka nebo ubrousek, aby se zabránilo vylití kapaliny při vržení láhve a aby sloužila jako knot.

Osoba používající tento primitivní zápalný prostředek pak zapálí jeden konec látky, dokud nezačne hořet, a hodí ji na požadovaný cíl. V ideálním případě by měla láhev zasáhnout cíl, roztříštit se a poté se kapalina plně vznítí, čímž vznikne oblak plamenů.

Molotovovy koktejly mohou být účinné zejména proti nehybným nebo pomalu se pohybujícím cílům, které mohou obsahovat další zdroj vznícení. Pokud tedy Molotovův koktejl hodíte na skladiště pohonných hmot nebo tank, bude mít pravděpodobně exponenciální účinek.

Proč se mu říká Molotovův koktejl?
Molotovův koktejl je pojmenován po konkrétní osobě, Vjačeslavu Molotovovi, ministru zahraničních věcí Sovětského svazu v letech 1939-1949.

Molotov koktejl pojmenovaný po něm nevynalezl. Místo toho jej na jeho počest pojmenovali Finové, kteří se v roce 1939 ocitli ve válce s Ruskem.

První finsko-sovětská válka, známá také jako Zimní válka, vypukla 30. listopadu 1939, kdy Sovětský svaz napadl Finsko s cílem dobýt zemi a začlenit ji do Sovětského svazu.

Invaze se uskutečnila na základě dohody, kterou Sověti uzavřeli s nacistickým Německem v srpnu 1939 a podle níž si mezi sebou v podstatě rozdělili nezávislé země východní Evropy.

Německo mělo dostat část Litvy a většinu Polska, zatímco Rusové část východního Polska, pobaltské státy a Finsko.

Tato dohoda mezi Německem a Ruskem byla známá jako dohoda Molotov-Ribbentrop, pojmenovaná podle Molotova a jeho protějšku, německého ministra zahraničí Joachima von Ribbentropa.

Když tedy Rusové v zimě 1939 napadli Finsko, aby podmínky dohody uvedli v život, začali Finové těmto podomácku vyrobeným zápalným zařízením říkat Molotovovy koktejly.

Finští vojáci je hojně používali k útokům na ruské tanky a s humorem tvrdili, že Molotovovi posílají nějaký koktejl „jako nápoj k jídlu“.

Finové pouze pojmenovali Molotovův koktejl.
Je třeba říci, že Finové nebyli první, kdo vyrobil podomácku zápalnou láhev s hořlavou kapalinou, z níž trčí hadřík.

Totéž se hojně používalo už během španělské občanské války v letech 1936-1939 a zařízení se používalo i jinde v jiných obdobích.

Moderní název mu však dali Finové. Ti jej také zpopularizovali tím, že ukázali, jak je účinný. Když Josif Stalin koncem roku 1939 nařídil invazi do Finska, očekával rychlé a snadné tažení, při kterém bude Finsko během několika týdnů podřízeno ruské nadvládě.

Mýlil se. Navzdory obrovské převaze v letadlech a tancích se Rusové proti mnohem odhodlanějším Finům, kteří lépe znali terén, příliš neprosadili.

Nakonec, po třech měsících, museli Rusové začít vyjednávat o trapném kompromisu. Výsledkem byla Moskevská mírová smlouva, podepsaná 13. března 1940, kterou Sovětský svaz získal několik minimálních pozemků podél finsko-ruské hranice, aby si zachoval tvář.

Velkou měrou se na úspěchu Finů při odrážení ruských útoků podílelo používání Molotovových koktejlů. Zdokonalili směs, která se měla používat, a vyvinuli účinnou směs alkoholu, petroleje, dehtu a chlorečnanu draselného.

Jakmile se v lihovaru v Rajamaki začala vyrábět hromadně, zavedli důmyslný systém knotů, aby zajistili, že koktejl vždy správně vzplane a exploduje.

Na bojišti pak nechávali otevřít své linie a nechávali ruské tanky projíždět, než je obkroužili a vypálili na obrněná vozidla několik Molotovů. Tímto způsobem Finové během tříměsíční války zničili stovky sovětských tanků.

Pozdější použití Molotovova koktejlu
Britové získali od Finska informace o Molotovových koktejlech a vypracovali plány na hromadné použití benzinových bomb v případě napadení Británie nacistickým Německem. V Polsku je proti nacistům začali používat také polští odbojáři.

Po druhé světové válce zůstaly součástí válečných akcí a staly se běžnou součástí velkých vládních protestů a povstání během občanských nepokojů. Velké množství Molotovových koktejlů bylo například použito při nepokojích v Los Angeles v roce 1992.

V nedávné době, ve vývoji velmi podobném původnímu vzniku koktejlů Mocktail, vyzvala ukrajinská vláda své občany, aby je začali vyrábět k použití proti Rusům po invazi Ruska na Ukrajinu koncem února 2022.

Pivovar Pravda na západě země ve Lvově byl brzy přestavěn z pivovaru na pivovar na výrobu Molotovů. Jejich recept se od finského liší tím, že používají nastrouhané mýdlo, benzín, olej a tamponovou rozbušku. Molotovův koktejl se tak nadále vyvíjel v souladu s ruskou agresivitou.