Kostel sv. Ondřeje Pohled

Základní kámen k pohledskému konventnímu kostelu původně zasvěcenému Nanebevzetí Panny Marie byl položen v roce 1265 kouřimským arcijáhnem. Další zprávy máme z roku 1267, kdy papežský legát Quido vyhlásil pro návštěvníky tohoto nově zbudovaného svatostánku odpustky. Mariánský kostel je raně gotický, avšak upravovaný po zničení v době husitských válek v roce 1422. Tehdy byl celý konvent i s klášterem vypleněn. O stavebních úpravách po husitských nájezdech svědčí i nové zaklenutí lodi provedené roku 1494. Jednolodní stavba je přepažena směrem k východu vítězným obloukem ústícím do presbytáře. Tento oblouk však není umístěn na ose lodi, ale je vychýlen směrem na sever. Oblouk je zaklenut asi ve dvou pětinách šíře stavby, jež činí9 metrů, a severní zeď kostela je tak prodloužena o zeď presbytáře, čehož si můžeme nejlépe povšimnout uvnitř stavby. Kamenné zdi kostela nesou venkovní opěráky, které jsou u hlavní lodi dvoustupňové, u presbytáře třístupňové. Mezi opěráky jsou umístěna vysoká úzká zaklenutá okna, z nichž u tří jsou alespoň částečně zachovány původní gotické kružby.

Do kostela se vchází předsíní – renesanční přístavbou z konce 17. stol., na kterou navazuje původní portál, pozdně gotická práce z poslední čtvrtiny 15. stol. Vstup do kostela býval ještě jeden – z prvního patra konventu bylo možné sejít přímo do lodi kostela úzkou chodbou s dvěma zachovanými hrotitými okénky. Dnes je tento vchod, který sloužil pohledským cisterciačkám pro příchod na konventní mše, zazděn (vyúsťoval v jihovýchodním koutu lodi). Loď kostela vysoká 23 metrů je sklenuta síťovou cihlovou klenbou s žebry z červeného pískovce. Každá tři žebra jsou zakončena konzolami zdobenými maskami. Presbytář je sklenut křížovou klenbou se svorníkem, pětiboký závěr pak žebrovými paprsky svedenými do pilastrů se zdobenou hlavicí s rostlinnými motivy.

V západní části hlavní lodi je vystavěna desetimetrová kruchta pocházející z 2. poloviny 15. století. Kúr zdobí rokoková mříž z roku 1752, vévodí mu však barokní varhany, původně monumentální nástroj se 17 rejstříky a 2 manuály dílo Kašpara Welzela (V roce 1928 byly zautomatizovány J. Melzerem). V historických pramenech je také uváděn vstup na kruchtu pro řeholnice přímo z prvního patra konventu. Web