John Glanton vraždil pro peníze indiány
John Glanton byl možná největší padouch celého Divokého západu, a že tam těch padouchů bylo. Jenže Glanton byl opravdu strašlivý člověk. Zabíjel Apače pro peníze a stahoval skalpy z hlavy.
John Glanton nebyl žádný sympatický pistolník, jak si je romantizujeme ve westernech. Brutální zabiják bez špetky soucitu kolem sebe shromáždil nejhorší vyvrhele, na jaké narazil, a společně putovali krajinou, jen aby našli co nejvíce indiánů, které by mohli skalpovat. Za skalpy rudochů se tehdy platily peníze. Sice ne velké, ale když bylo skalpů hodně, dalo se z toho žít.
Glanton byl známý svou brutalitou už od svých 16 let. Matka na jeho výchovu po smrti otce nestačila, její syn se tak zabýval krádežemi a bitkami a byl považován už v mladém věku za psance. Poté, co opustil rodné Tennessee a vydal se do Texasu, se z něj ale stalo doslova monstrum.
V Texasu se nejprve přidal k armádě jako stopař. Amerika vedla o tuto zemi válku se Španělskem, kterému patřilo Mexiko. V armádě se naučil zdolávat velké vzdálenosti sám, pátrat v nehostinných horách nebo pouštích. Po válce, kterou přečkal bez úhony, tak měl perfektní průpravu k tomu, aby začal pracovat takříkajíc sám na sebe.
Chtěl se usadit, dokonce měl snoubenku, jenže tu mu unesli Apači a skalpovali ji. Glanton se oženil znovu, ale Apačům nikdy neodpustil. Je ale třeba říct, že jeho další cesta nebyla cesta pomsty. Skalpovat indiány začal až dlouho po této události a dělal to pro peníze. Byť samozřejmě nelze opomenout, že si svou práci opravdu užíval.
Apači tehdy napadali usedlosti osadníků a jejich karavany; byli s bělochy v permanentní guerillové válce. Texas byla velmi nebezpečná výspa, a tak za každou indiánskou kůži či skalp úřady vyplácely 100 dolarů. Glanton a jeho banda (a je nutné říct, že nebyli jediní) začali masakrovat indiány. Jakmile našli skupinu, která nebyla příliš velká, napadli ji a všechny zabili. Zejména se zaměřovali na ženy a děti, protože se platilo za každou kůži stejně a žena či dítě se nikdy nebránily. S válečníky to pochopitelně bylo těžší, ale Glanton si s nimi vždy poradil.
Postupně se jeho aktivity daly označit jako velkopodnikání se skalpy. Sledoval, kolik se kde za kůže platí, a podle toho přesouval své působiště. Střílel každého na potkání a později rozšířil své „podnikání“ i na Mexičany. Ti mají také hnědou kůži podobnou indiánům, navíc to byli uprchlíci z Mexika, takže podle Glantona se těžko mohli domoci nějaké ochrany. Jenže když se úřady dozvěděly, že Glanton zabíjí nejen indiány, ale i Mexičany, vydaly na něj zatykač doprovázený tučnou odměnou za jeho vlastní skalp. Z lovce se najednou stala kořist.
Podařilo se mu ale dostat na sever a uprchnout do relativního bezpečí. V San Diegu přepadla jeho banda banku a zabila u toho nejméně jednoho člověka. Pak se vrátili do svého tábora, kde si dali šlofíka. Cítil se v bezpečí, v divočině o jeho táboře nikdo nevěděl. V tom se ale spletl. Místní kmen indiánů z Yumy věděl, že jacísi běloši mají tábor nedaleko. Válečníci přijeli, a než se stihli bandité vůbec probudit, všichni měli své skalpy pryč. Všichni včetně Glantona. Nakonec tak zemřel stejnou smrtí, jakou on způsobil stovkám jiných.
