Hitlerovi pomohla k napsání Mein Kampfu benevolence vězení
Nejnebezpečnější kniha všech dob, tak se někdy říká dílu Adolfa Hitlera s názvem Mein Kampf. Kniha poprvé vyšla 18. července roku 1925 a o 15 let později díky ní svět zažil největší konflikt ve svých dějinách. Přitom stačilo málo, a kniha by nevznikla.
Hitler psal knihu ve vězení Landsberg, kde byl uvězněn na pět let za Pivní puč, při kterém se pokusil ovládnout Německo. Hitler rychle pochopil, že čas musí využít k sepsání své politické vize, která mu pomůže v získání moci. Tohoto záměru se totiž ani ve vězení rozhodně nevzdal.
S psaním mu pomáhali spoluvězni a spolupučisté Emil Maurice a Rudolf Hess. Vězeňská správa udělala několik velmi zvláštních kroků, kterými Hitlerovi v psaní nebývale pomohla. Především mu umožnila mít na cele psací stroj, do kterého oba Hitlerovi „stenografové“ celé dny ťukali jeho myšlenky o nadřazenosti árijské rasy a nutnosti vyhladit Židy. Pokud by byly podmínky ve vězení přísnější nebo aspoň standardní, zřejmě by Hitler své dílo nenapsal, nebo by ho napsal mnohem později. Hitler v Landsbergu navíc odseděl jen devět měsíců, pak byl propuštěn. Knihu měl za tu dobu hotovou.
Poté, co byl z vězení propuštěn, byl Mein Kampf vydán vydavatelstvím Ever Verlag, což byl vydavatelský dům nacistické partaje. Kniha se ve dvacátých letech prodávala spíše průměrně, ale bestseller se z ní stal až po roce 1933, kdy se nacisté dostali v Německu k moci.
Kniha šla na odbyt hlavně v Německu, protože Hitler odmítal její šíření v jiných zemích s tím, že je určena výhradně Němcům. Sám sebe v knize popisoval jako „vyvoleného syna německého národa“. Co ale lidi na knize lákalo především? Těžko říct, podle odborníků se Hitler prostě trefil do správné doby. Německo bylo ekonomicky stále velmi zdevastované po prohrané první světové válce, chudoba byla všudypřítomná, lidem konvenovaly myšlenky, že za vše mohou Židé a Versailleská smlouva. Bylo tak krásné začíst se po potupné porážce do idejí o Velkém Německu a jeho životním prostoru, a snít o tom, jak bude zase hybatelem osudů národů v celé Evropě. Dnes bychom řekli, že to vlastně byl geniální marketingový tah, který prostě vyšel.