Aztéčtí vládci obětovali s oblibou své vlastní služebníky

Ve Velkém chrámu v Tenochtitlánu (nyní Mexiko City) byly nalezeny kosti lidí, kteří zde byli kdysi obětováni bohům. Vědci jejich studiem zjistili, že šlo o nejbližší služebníky aztéckých vládců.

Analýza ostatků ukázala, že ke krvavým obětem došlo mezi lety 1469 až 1521. Dříve se mělo za to, že lidské oběti se týkaly válečných zajatců z dobytých a podrobených území. Podle vědců ale patří kosti místním obyvatelům. Nešlo o žádné zajatce, ale služebníky vládců. Tvrdí to alespoň šéf zdejších vykopávek Alan Barrera. Podle jeho závěrů žili ti, kteří byli obětováni bohům, mezi normální mexickou populací.

K obětem docházelo za vlády vládce Montezumy. Obětoval své elitní strážce a úředníky. Nebyli to žádní otroci nebo nosiči vody, ale jeho nejbližší služebníci a poddaní, kteří mu sloužili celý svůj život. Obětovali se také válečníci, ale i ženy a děti. Krvavé oběti byly v Aztécké říši zcela obvyklé. Aztékové dokonce ukazovali lebky a hlavy obětovaných na speciálních dřevěných rámech zvaných „tzompantli“. Podle archeologů veřejným vystavováním mrtvol vládci demonstrovali svou moc nad lidem.

Oběti se odehrávaly na vrcholu Velkého chrámu. Zde kněží před zraky davu speciálními obětními noži řezali hrudníky nešťastníků a vytahovali z nich ještě bušící srdce. Srdce pak bylo umístěno do speciální nádoby pod sochou boha, zatímco tělo bylo shozeno z chrámu dolů. Když bylo potřeba znovu vysvětit Velkou pyramidu, bylo během čtyř dní obětováno neuvěřitelných 80 400 lidí z řad zajatců a vězňů. Ovšem historici se domnívají, že Aztékové čísla obětí nadsadili. I kdyby se ale ubrala nula, pořád je to děsivé číslo. Nejnovější nálezy ukazují, že vládci se neštítili obětovat ani lidi, kteří jim sloužili celý svůj život.