Záhada smrti mlynáře Habermanna

Habermann byl mlynář ze smíšeného českoněmeckého manželství. Čechy zaměstnával a také jim pomáhal, ovšem podle všeho rozhodně ne až na samou mez vlastního zničení. Mlýn zdědil v roce 1937 po svém bratrovi. Podle všeho to byl nekonfliktní člověk, své děti posílal do české školy, doma se také mluvilo spíše česky. Práci dával mnoha obyvatelům Bludova, nevlastnil jen mlýn, ale také bednárnu a pilu. V podnikání se mu celkem dařilo. Rád hrál karty…

O životě Huberta Habermanna toho víme poměrně hodně a stejně tak i o jeho smrti. Mlynáře nezabila rozvášněná česká lůza. Byl zavražděn 7. května 1945, když jej hlídka odváděla k výslechu na okresní národní výbor. Habermann byl totiž zatčen jako Němec a výbor měl rozhodnout, co s ním dál. Jenže k tomu již nedošlo, protože hlídku s Habermannem doběhl jistý Jiří Pazour, který měl za úkol hlídkovat na silnici. Hlavně ale měl s mlynářem nevyřízené účty. Oba spolu hrávali často karty a mlynář většinou  vyhrával, což impulzivního Pazoura nesmírně užíralo. Ten vycítil příležitost se pomstít, a tak posilněn alkoholem přistoupil k Habermannovi a střelil ho zezadu do hlavy.

Hlídka od mrtvého utekla z obavy, aby opilý Pazour nezačal střílet i na ně. Ten hodil Habermannovo tělo do potoka. Pazour se k činu později doznal a vždy prohlašoval, že zabitím Němce neudělal nic špatného. Ostatně k podobnému názoru došel zjevně i soud, protože jediným trestem pro vraha byly dva měsíce ve vazbě.

Film má podle historiků mnoho dalších faktických vad, které však nejsou pro příběh Habermanna tolik podstatné. Podstatné je, že za smrt mlynáře mohl alkohol, karban a zlá lidská povaha jednotlivce, a nikoliv lynč ze strany davu.    

Honosnou vilu mlynáře Habrmanna Češi po odsunu jeho ženy a dětí do Německa vyrabovali. Dnes je tu penzion s restaurací.

Dokument Habermannův mlýn