Mýtus Sissi

Prostí obyvatelé podunajské monarchie neměli představu, jak císařští manželé ve skutečnosti žijí, neboť s nimi nepřišli do styku. Vesměs na ně pohlíželi jako na nedostupné symboly nebo modly. Pouze ve Vídni, kde lidé mohli zahlédnout členy dynastie při projížďkách, slavnostech či kde o nich unikaly informace přes zaměstnance dvora.

Vznik legendy
Časem začalo povídat, že Sissi, tedy cásařovna Alžběta Amálie Evženie Bavorská tráví mnoho času mimo dvůr i rodinu, a špitalo se o nešťastném manželství. V očích lidu za to byl odpovědný přísný císař. Vždyť nechal během revoluce střílet do svých poddaných a řadu z nich odsoudil k smrti. Všichni byli přesvědčeni o tom, že určitě trápí i svou krásnou, půvabnou a osamělou manželku. Postupem času se ale hlas lidu změnil, naopak chválil opuštěného a pracovitého monarchu a kritizoval jeho věčně cestující ženu.

Mýtus tajuplné Alžběty se zrodil „díky“ její tragické smrti. Napomohly mu i úřady, které začaly na přelomu 19. a 20. století pro monarchistickou propagandu využívat tématu ovdovělého císaře a zavražděné krásné císařovny. Prodávaly se různé užitkové předměty či suvenýry s císařovniným portrétem. V každé zemi, kde ráda pobývala, se zřizovaly výbory na stavbu památníků. Například pro budapešťský chrám sv. Matyáše vytesal sochař Hermann Klotz sochu císařovny v životní velikosti.

Obrazy, romány i filmy
Ani po zániku monarchie v roce 1918 se lidé o panovnici nepřestali zajímat. Portrét osmadvacetileté císařovny s briliantovými hvězdami od rakouského malíře Franze Xavera Winterhaltera se stal jedním z ikonografických symbolů „starého světa“, který byl rozmetán na bojištích první světové války. Ve třicátých letech o ní vycházel román na pokračování, který posloužil rakouskému režisérovi Ernstu Marischkovi jako podklad pro scénář filmové trilogie, již natočil v padesátých letech 20. století. Hlavní hrdinku ztvárnila líbezná a dojemně křehká herečka Romy Schneiderová, kterou postihl podobný osud jako její nejznámější filmovou postavu. Tato naivní pohádka o Sissi byla nejen největším kostýmním filmem, jaký kdy rakouské studio natočilo, ale především světovým trhákem. A Alžbětin mýtus se rozšířil na všech kontinentech!

Její život fascinuje dodnes miliony lidí na celém světě. Stala se součástí dějin jako věčně mladá rakouská císařovna, nejkrásnější panovnice 19. století. Toto pojetí je cíleně podporováno rakouskými podnikateli a politiky, neboť císařovnin mýtus je jednou z hlavních turistických atrakcí, které každoročně lákají statisíce návštěvníků do Rakouské republiky, především do její metropole.