Hawker Hurricane Mk.I vs. Messerschmitt Bf 109 E

Během bitvy o Británii se nejčastěji utkávaly Messerschmitty Bf 109 E „Emil“ s letounem Hawker Hurricane Mk.I. přezdívaným „Hurry“. Který stroj vychází z duelu vítězně?

Messerschmitt Bf 109E byl Hurricanu Mk.I nepochybně ve většině ohledů nadřazen, což platilo jak po stránce technologické, tak v řadě důležitých parametrů. Kromě toho stál v porovnání s britskou stíhačkou téměř o polovinu méně.

Do vývrtky raději ne
Co se týče letových i provozních vlastností, představoval Hurricane Mk.I bezproblémový typ. Pevný drak dobře snášel poškození a snadno se opravoval. Letoun se jednoduše pilotoval, lehce prováděl manévry na horizontále, při střelbě zůstával velmi stabilní. Vývrtka se zakazovala, protože na dvě otočky stroj ztrácel plných 600 metrů výšky. Většina pilotů RAF byla také přesvědčena, že „Hurry“ v obratnosti „stodevítku“ překonával.

Na podmínky jara 1940 dosahoval slušné maximální rychlosti i stoupavosti, jednoduše se s ním startovalo i přistávalo. Provoz z polních letišť usnadňoval dosti robustní podvozek o širokém rozchodu. Celkově jeho ovládání nečinilo větší obtíže ani méně zkušeným letcům, což tehdy pro RAF znamenalo značné plus.

Nepopiratelnou nevýhodu britského typu představovalo užití plovákového karburátoru u motoru, který při manévrech s negativním přetížením (včetně přechodu do střemhlavého letu) krátkodobě přerušil přívod paliva. Pohonná jednotka na chvíli vynechala a Bf 109 E, který díky přímému vstřikování paliva do motoru tímto problémem netrpěl, v souboji získával cenné metry.

Messerschmitt Bf 109E byl Hurricanu Mk.I nepochybně ve většině ohledů nadřazen, což platilo jak po stránce technologické, tak v řadě důležitých parametrů. Kromě toho stál v porovnání s britskou stíhačkou téměř o polovinu méně.

Hawker Hurricane Mk.I
ROZPĚTÍ: 12,19 m
DÉLKA: 9,58 m
VÝŠKA: 3,98 m
DOLET: 812 km
NOSNÁ PLOCHA: 23,92 m
VZLETOVÁ HMOTNOST: 2 924 kg
MAX. RYCHLOST: 521,4 km/h (ve výšce 5 430 m)
MAX. DOSTUP: 10 707 m
VÝZBROJ: 8× 7,7mm kulomet Colt-Browning
Údaje platí pro pozdější provedení s motorem Merlin III a s třílistou automaticky stavitelnou dřevěnou vrtulí Rotol RMS-7

Co na to Němci?
S výjimkou provedení Bf 109 E-1 měla účinnější střeleckou výzbroj německá stíhačka. Naopak britský letoun zcela jistě představoval lepší palebnou platformu: v zatáčkách výborně „seděl“ a usnadňoval pilotovi zasahování cíle z obtížných úhlů. Němci, kteří během jarního blitzkriegu ukořistili několik kusů, považovali britský typ v porovnání s Bf 109 E za podřadný. Zásadně se ovšem mýlili.

Navzdory svému výkonnostnímu zaostání za „Emilem“ představoval Hurricane Mk.I stále ještě dostatečně bojeschopný typ pro to, aby při letecké bitvě o Británii obstál. S výjimkou „stodevítek“ měl převahu nad všemi dalšími typy Luftwaffe. Menší a lehčí Bf 109 E byl podstatně „živější“ stroj než jeho britský protivník. Při středních rychlostech se příjemně ovládal, při vysokých rychlostech však síly v řízení těžkly. Stabilitu v podélné i příčné rovině měl vynikající, byl velmi rychlý a dobře stoupal, skvěle nabíral také rychlost ve střemhlavém letu.

Messerschmitt Bf 109 E-3
ROZPĚTÍ: 9,87 m
DÉLKA: 8,64 m
VÝŠKA: 3,40 m
DOLET: 660 km
NOSNÁ PLOCHA: 16,40 m
VZLETOVÁ HMOTNOST: 2 608 kg
MAX. RYCHLOST: 570 km/h (ve výšce 4 000 m)
MAX. DOSTUP: 10 300 m
VÝZBROJ: 2× 7,92mm kulomet MG 17, 2× 20mm kanon MG FF

Rozhoduje muž za kniplem
Hurricane zaostával prakticky ve všech ohledech, ne však tak výrazně, aby s ním nemohl vést téměř rovnocenný boj. Výsledky vzájemných střetů onoho osudového léta a podzimu 1940 závisely spíše na kvalitě pilotů, jejich taktice a okamžité vzdušné situaci než přímo na tabulkových výkonech obou typů.

Faktem ovšem je, že ve stíhačkových kláních častěji vítězili Němci. Zatímco hlavní cíl pilotů messerschmittů představovali právě jejich protivníci z řad velitelství stíhacího letectva RAF, žokejové hurricanů se zaměřovali především na ničení bombardérů Luftwaffe.